Škodovky se vyrábějí přímo v Šanghaji. Číňané slovo Skoda neznají, říkají těm autům Shanghai Volkswagen.Řidiči jezdí totálně bezohledně. Nedávají si přednost mezi sebou ani chodcům, troubí, platí tu právo silnějšího. Řidič chce třeba odbočit, tak prostě odbočí, nekouká doleva doprava. Jeden den s námi taxikář suveréně jezdil křižovatkou na červenou - usoudil, že z vedlejší ulice nic moc nejede, tak prostě projel. Když z vedlejší přece jen příjelo auto, tak se protrobili a jelo se dál, žádná křeč. Přesto jsem neviděl žádnou nehodu.
Nákladních aut jsme viděli naprosté minimum a kamion ani jeden. Mají zakázaný vstup do města, smí tam jen ve vymezené hodiny (tuším, že někdy v noci).
Elynna nám říkala, že některé frekventované ulice mají omezený režim - v daný sudý nebo lichý den tam smějí jezdit jenom auta se sudou nebo lichou poznávací značkou. To je docela mazec.
Auta si musí kupovat licenci pro vjezd do města. V Šanghaji je prý docela drahá. V Pekingu je velmi levná a důsledkem je, že tam je hrozně moc aut a silný smog.
I díky těmto opatřením mi ale celkový provoz v Šanghaji přijde relativně únosný. Až na výjimky jako bylo páteční odpoledne to vesměs bylo úplně v klidu.
Rikši jsem tu taky zahlédl, ale velice zřídka. Spíše motorové než šlapací.
Hodně se tu jezdí na skútrech. Viděl jsem skútry naložené hromadou nějakého zboží, že za tím ten řidič ani nebyl vidět. Včera ráno jsme jeli do práce za vydatného deště. Kolem jel skútr, na kterém jeli dva dospělí lidé v pláštěnkách a ten řidič měl ještě pod pláštěnkou dítě, kterému vykukovala hlava.
Žádné komentáře:
Okomentovat